je čas
mlhavé ráno
mlhavé dopoledne
mlhavé poledne
mlhavé odpoledne
mlhavý večer
mlhavý den
spravedlivý den
řezník
právník
kat
prázdný talíř
a prázdná lžíce
si vyber
co chceš
buď ráno
kterého se nedožiješ
nebo to další
co na tebe stejně nepočká
tak si vyber
těžko říct
jestli je už noc
anebo jen zapadlo
víko rakve
když vzduch cítit je mršinami zvířat
a střelným prachem
krví
co prýští z prokousnutých tepen
pastevci jsou daleko
a pak jsou tady ty stromy
a listí
a větve
a taky kořeny
a takové ty věci
kolem před a zatím
vidíš
a taky slyšíš
a víš
že to není svatá cesta
pořád vzteky pliveš krev
akorát že už teď ani nevíš
jestli je to ještě vztek
nebo už parodontóza
někde na trati je bod
kde pořád je ještě daleko do cíle
ale počátek cesty už se ztrácí v mlze
kde už je trapné v běhu pokračovat
ale ještě trapnější je vracet se zpátky
příští stanice
radost sama
a pak ten pach nicoty
a nechuť vstávat
v pondělí
ani v jiný den
napověděli ti
a ty taky
napovíš
někdy
někomu
až to bude třeba
je to v pořádku
tak nepanikař
být v pozici
nezúčastněného pozorovatele
nejhorší je
na nic si už nevzpomenout
ale ještě horší je
vzít si do ruky diář
a všechno si zaznamenat
a i kdyby
to nebyla lež
se to všechno tak změní
že ani sebe sama nepoznáš
život je práce
práce je nárok na život
o tom nesmíš pochybovat
jde to rychle
rychleji než by každý z nás kdy čekal
dneska praská kůže
zítra povolí svaly
a potom kosti
rozpadnou se na prach
jde to rychle
dneska vnitřnosti
zítra duše
nenabízíš východisko
tak mlč
se někomu líbí
ta tvoje hrdost
a odvaha
je to tak
ale rybky
co plavou v akváriu
nejdou na kremaci
a neříkej nikomu
že o tom nikdo neví
ani ty
pračka v prvním patře
hádka v přízemí
občanské soužití
každý den hlídáš
v kapse hřeben a na prstech popel z cigaret
každý den hlídáš
dobrovolník na předsunuté pozici
každý den hlídáš
ale stejně jak ty předchozí
i ten dnešní den se západem slunce
se tiše vytratí do tmy
je to k vzteku
má to smysl
o tom nesmíš pochybovat
vloni touhle dobou
už sněžilo
mrzlo i přes den
ale teď
je vzduch plný slunce
a vítr jen zlehka čechrá vlasy
ale jinak
je to všechno skoro stejně
jako vloni touhle dobou
akorát že přibylo leteckých poplachů
a pivo zase podražilo
a teď suď
a ukazuj prstem
ráno stejně zase vstaneš
doběhneš tramvaj
a zúčastníš se
života
zase
být v pozici
nezúčastněného vypravěče
v pondělí ti psali
ale ty o tom ani nevíš
stejně se nic nestalo
pořád je to
jak je
starý strom z hlíny
zapouští nové kořeny
a nebe na tebe
taky už zapomíná
tak se tady posaď
a povídej
držet společenství
paměť kmene
je třeba
a zlepšit konec hry
to taky
ale když
u vedlejšího stolu
se už jen čeká
až uschne podlaha
pak už to nemá
smysl
je klid
na práci
a na život
na konečné tramvaje
začíná obědová pauza
je klid
vředy spálenišť
a zbytky zdiva a trámů
zárodky kulometných hnízd
a kluba ostnatého drátu
začaly rámovat
novou mapu
drahé tvé vlasti
je čas
jít spát
nebo zemřít
se to nestalo
není to
a nebude
to tesej do kamene
a potom se běž projít do parku
vydýchej to
je tam
podzim
a suchá hlína pod nohama
rychlá odezva
rychlá odpověď
druhý den sázka
na vítěze
druhý den prosba
o autogram
zapálíš svíčku
u branky
někdy to nevyjde
profesionál ve svém oboru
řezník
právník
a kat
u jednoho stolu
a světová premiéra v místním kině
a taky vidíš
a taky slyšíš
a taky víš
že to není svatá cesta
ale kdo nebo co
ti v tom zabrání
jim v tom zabrání
není to svatá cesta
tady doma nejsi
tady nejsi vítaný host
zaplatíš
zavřeš dveře
za sebou
venku je den
a prázdná ulice
život je zase
před tebou
být v pozici
náhradního hráče
dáš si pivo
pošleš zprávu
a pak si
všechno vezmou
plameny
mu nevěříš
ale nůž v jeho ruce
bereš jako jistotu
mu nevěříš
ale jeho pochyby o tobě
bereš jako příslib dobrých časů
a to je ten život
a jeho utajená krása
kdyby bylo víc času
ale není
mlýn na obilí
mlýn na kameny
mlýn na lidské kosti
mlýn na pochybnosti
mlýn na válku
mlýn na čas a na práci
když jdeš v noci
tmou a lesem
potkáš ho zase
mlýn na věčnosti
konečně u jednoho stolu
nic víc
nic míň
vlak je bez průvodčího
a strojvedoucí taky není na svém místě
dveře se zavřou
a zase otevřou
už za jízdy
vlak je bez záchranné brzdy
ale všichni věří
že průvodčí nakonec přeci jen přijde
a zkontroluje jízdenky
že strojvedoucí je navzdory všemu tam
kde má být
a vede stroj
ke světlým zítřkům
vzít si do ruky diář
a všechno si zaznamenat
taková hloupost
taková ztráta
času
sladkou tmou a toulkami lesem
příslibem zimy a horoucí lásky
se zapíšeš
a vejdeš
a budeš se dívat
a budeš naslouchat
tak by to mělo být
a tak to je
není proč o tom pochybovat
věř jim
věř sobě
že čeká tě
prázdný talíř
a prázdná lžíce
je výmysl těch
co ti nevěří
ani sobě
válka nezačala
mír neskončil
všechno je
jak má být
věř
tlačítko signalizace
mimo provoz
zase
je to k vzteku
staň se státem
se všemi jeho úřady a úkoly
staň se vlastí
a ochraňuj sebe i ty druhé
třikrát denně na náměstí všech vítězství
a pak večer v hlavní zpravodajské relaci
a především pak druhý den
ráno
na meetingu
variabilní složka mzdy
variabilní složka
života
už aby byla zima
jaro je peklo
léto je peklo
podzim taky
už aby byla zima
řekneš
přiložíš do kamen
a venku je noc
a kapky krve v kalužích
mastné saze ve vzduchu
a uhelný mour za nehty
vracíš se ke králi
být v pozici
nezúčastněného kata
neber to
za to
co znáš
a čemu věříš
když už stejně víš
že už začal
ten jiný
správný čas
teplo
začalo proudit
v potrubích
v tepnách
po letech znovu vře krev
a nový národ vychází
z kanálu a stok
jinak je klid
je třeba nejprve vsadit
na hluchotu
a slepotu
pak to půjde
samo od ruky
ale na druhou stranu
se to ještě
může obejít
bez zranění
a škod na majetku
ale na druhou stranu
to ještě
nemusí špatně dopadnout
když ovšem
zrovna nebude hořet
a nedojde voda
umění je říct jen jednu větu
jedno slovo
nic víc
nic míň
nanejvýš si pak
dát ještě jedno pivo
a mlčet
a pak zaplatit
a jít
elektrárna oddechuje oblaky páry
a šedým kouřem umetá cestu hvězdám k obzoru
končí fotbalové utkání
na předměstí
a rozdíl mezi bytím a věčností
snižuje se na zlomek vteřiny
není důvod
mít důvod
na všechno je dost času
a vládne bezvětří
a konečně
je všechno na svém místě
a konečně
je vše jak má být
zbraně v dobrých rukou
a náboje plné lásky
kvantová nadvláda
spravedlivý den
zbytnělá prostata
na konečné tramvaje
končí obědová pauza
a za městem
nahoře v kopcích
další válka
na konečné tramvaje
sbírají malí kluci nábojnice
a pivo zase zdražuje
a karty jsou
znovu špatně rozdány
víc než
kdy jindy
je třeba
držet společenství
pohromadě
dopíjet do dna
a mít v záloze
čisté prádlo
i na pozítří
je čas
jít spát