◢
Není to jiný příběh
Stejné jeviště
Stejní herci
Stejné kulisy
Není to jiný příběh
Žádná nová slova
Žádná jiná gesta
Žádná změna v barvách a světle
Není to jiný příběh
■
Zítra promluví s knězem
S tím knězem
O kterém nikdy nemluvil
Až teď
A pak se hned staví za tebou
Řekne ti tajemství
Nesmí se o tom mluvit
Nikde o tom nemůžou psát
To se ví
Říká ti vážně
To ohrožuje jejich zájmy
Ale lidi to už začínají tušit
Říká
Že ten kněz
Tomu už taky začíná rozumět⊹
Neříkej žádná jména
Nejmenuj nikoho ze svých přátel
Nepiš nikomu z nich
Nevolej ani těm
Které si dlouho neviděl
Nestůj po krk ve spodní vodě
○
Jsou kruhy
A jsou chůze v těch kruzích
A taky hudba
Samozřejmě
Možná že i nějaká ta slova
Jsou kruhy
A tání sněhu v těch kruzích
A taky hudba
Samozřejmě
Možná že i dech a taky slova
Jsou kruhy
A nastražené pasti v těch kruzích
A taky hudba
Samozřejmě
Možná že i dech a slova a zpěněná krev
V těch kruzích
A mrtví v hlavních večerních zprávách
A špinavé nádobí ve dřezu
Nedopitá láhev vína
Polní nemocnice
Hlídky na rohu ulice
Jsou kruhy
◬
Nic se nezměnilo
Snad jen klid
Je větší než
Obvykle
⊶
Ladí to
Aspoň teď
Vylezeš do dalšího patra
Umyješ se
Povečeříš
Zabiješ trochu čas
Možná pak to tak dobře ladit nebude
Ale pořád to bude mít ještě nějakou cenu
To žít
◣
A pak se zamiluješ do deště
A tvoje tělo se už nebude lesknout sladce páchnoucím potem
Ale studenou vodou z nízkých mraků
Co táhnou se od obzoru od obzoru
A dál
Pak
Pak možná se usměješ a něco i pochopíš
Že je to součástí příběhu
Budeš vědět
A naliješ si dobré pití
Zazpíváš dobrou píseň
◮
A zprávy o sledování
A zprávy o soudech a popravách
Taky o hlídkách
A o polních nemocnicích
Není slyšet piáno
Jenom svistot větru
Jenom jed v žilách
Sladce zvoní
Tak nevěř
Hloupě nekoukej
A dělej něco
●
Dvojité nebe
Dvojité dno
A jediná čára ponoru
Všechno co se děje teď
Lepší je než to
Co vůbec ještě nezačalo
▮
Tě škádlí život
Poslední bojovníku z poslední prohrané bitvy
Tě škádlí
A sáhá ti
Lačně po krku
Ty mu děkuješ
No
Na to není
Co říct
◤
Není to vyprávění o jiných světech
Stejná slova
Stejný čas
Stejný příběh
◐
Spodní voda stoupá
A syčí
A vře
Páchne po moči a oleji
Barví se nocí
Spodní voda leskne se mezi prsty nohou
A pak olizuje kotníky
Mlčíš
Jména jsi už zapomněl
A tváře ty už taky
Dávno před tím
▣
A pak
Zazpíváš píseň
O dešti
A bude pršet
⋂
Tam na druhé straně
Zpíváš a tančíš
Mraky jsou nízko
Prérie hoří
A kouř štípe tě do očí
Vpíjí se do špinavé kůže
Mraky jsou nízko
Ale nebe je ještě níž
Sedá jak prach na tvoje ramena
Bombardování pozic neskončilo
Ano – pořád je to jen divadelní hra
To si vtloukáš snad už posté do hlavy
Ale až vítr se uklidní
Ty taky propadneš chůzi
Jako živý ne nemrtvý půjdeš
Budeš
⊳
Všechno na tebe počká
Slunce i hvězdy
Všechno na tebe počká
A pak půjde s tebou
Třeba i do pekla
◥
A jak na nebi
Tak i na zemi
Žádná slova
Žádný čas
Žádný příběh
A jak na nebi
Tak i na zemi
A taky v podzemí
Žádná nová slova
Žádná jiná gesta
Žádná změna v barvách a světle
A prérie
Jsou smutné od výčitek a vzpomínek
A prérie hoří
Samotou a hněvem
A ty tam taky jseš
◑
Pořád na okraji
Do jisté míry
Ještě svobodný
Ve skupině mladých bojovníků
Se srdcem pohřbeným ve vodě
A s očima plnýma slz
≡
A s rukama pod hlavou
Se dívá do tmavých mraků
A tuší
Že tam nad nimi
Anebo už přímo v nich
Jsou ještě hvězdy
◓
A ze severu
Se vrací jen vítr
A sníh
Pomalu plíživě
Spíš jen po stranách
Než středem uličky
Jako když stéká vosk z dohořívající svíce
Jako když voda pomalu tuhne v led
Když přijdou první mrazy
Tam na druhé straně
Ještě nic
Není rozhodnuto
◭
Slyšíš všechna slova světa
Vidíš každý střípek slunečního světla
Jak se leskne v čerstvě napadlém sněhu
Jdeš
Jseš
◒
Prší
A voda se barví nocí
Na mřížích kanálu sbírá se pěna.
Šedne a hnědne
Páchne po moči a oleji
Za hodinu pak někdo ti volá
Ale ty to nebereš
Máš představení
Takovou malou roli
Tam na druhé straně
Zpíváš a tančíš
▲
Je to srdeční záležitost
Vyprávět příběhy
A sny
Odhalovat tajemství světa
Tvořit nová slova
Rychle
Než projede tramvaj
Přeskočí jiskra mezi dráty
Než se mihne střípek skla
Mezi okem a nebem
Než drobný kousek tmavé hmoty
Zasekne se někde vzadu v krku
⋔
Tak nesmělý herec
Tak tichý pěvec
Ale zatraceně dobrý plavec
Řekne a zasměje se
A zní to
Jako když ti praskne v těle nějaká velká kost
Objednáš další pití
Dneska platí on
◕
Samozřejmě že v každém něco z toho co viděl a slyšel
Zůstane
Ale to teď není tak důležité
Teď je potřeba se nadechnout
Protáhnout si záda
Trochu se najíst a napít
A roztrhnout si kůži na předloktí
Když se pak poleze přes ostnaté dráty
Samozřejmě že v každém z nás něco z toho co zažijeme
Anebo z toho co jsme zažít chtěli
Zůstane
A potrhaná kůže se taky zahojí
Samozřejmě
Je to tak
⋐
A někdo si pak vzpomene
Na hrdiny
Poslední válku
Opře se o chladný kámen
Tam v podzemí
Kde neroste tráva ani strach nebo naděje
Kde není světlo vpité do každé spáry
Někdo si vzpomene
Řekne ti to
⊞
Určuješ pravidla
Krysám dáváš závodní dráhu
A lidem zábavu
Že určuješ
Co bude a nebude
To není samo sebou
To přišlo jako nařízení
Jako jed do černé kávy
Jako máslo na studený chléb
Si je všechny namažeš
Budeš ležet na zádech
A telefon jim
Nezvedneš
▰
Když přijdou první mrazy
Když začne být zima v ulicích
Kdy ruce zebou
I když je hřeješ nad plamínkem svíčky
Když město nespí
A s rukama pod hlavou
Se dívá do tmavých mraků
Když nebe tě tíží
Na ramenou
Pomalu ti dochází
Že ten příběh bez začátku bez konce
Nestihneš stejně dovyprávět
⊶
Dělej něco
Nestůj tady
Jen tak
Vždyť víš
Na dně lítosti
Běží čas
Zatraceně rychle
Tak dělej něco
▼
Než svítání přijde na mřížoví kanálů
Přejde ještě mnoho nocí
A v tom neměnném příběhu
Vystřídají se předem známá slova
Jako stokrát předtím
I potom
Než vítr k ránu rozfouká chuchvalce zasychající pěny noci a deště
Mnohokrát vysvitne Měsíc zpoza mraků
A v tom nehybném čase
Přejdou ti samí herci tam a zpátky
Poprvé jako potisící
⋑
Asi tam na druhé straně
Pak taky zapíváš a zatančíš
Budeš mít představy
Budeš mít slova a gesta
Zpěv a noc a tělo plné bolesti
Tak to bude
◀
Ten příběh bez začátku bez konce
Nelze vyprávět
Nelze zpívat
Na to slova nestačí
Nestačí na to žádná notová osnova
Ten příběh lze jen mlčet
To víš
A jseš
⊠
Ani pod čarou ponoru
Tolik zlata není
Abyses vykoupil
Abys zaplatil všechny dluhy
A ze severu
Se vrátí jen vítr
A sníh
⊜
Život je něco
Jako špatně sestříhaný film
Řekne
A objedná další pití
Dál už nemůžeš
Tak zaplatíš
Stejně jsi byl na řadě
A oddáš se zvláštnímu pocitu
Že všechno to
Co bylo
Je jednou provždy
Pryč
⋈
Ale samozřejmě
Že už to tak moc nebolí
V tomhle ročním období
Které zabředlo
Do bezčasí
Ustrnulo kdesi na půl cesty
Mezi zimou a létem
To samozřejmě
Už tak moc nebolí
▭
Tak dělej něco
Třeba řvi jako o život
Rozbíjej si hlavu o zeď
Tak dělej něco
Hlavně tady nestůj
A netleskej
Jen tak
Do rytmu
⊡
Každý po své koleji
Kousek od sebe
Do příkrých kopců
Zatvrzele
Mlčky
Základní poučka
Jak to všechno přežít
▶
Je jedno v jakém jsi století
V jaké jsi ulici
Hýbne se
Mrkne okem
Střelí jen tak od boku
Slovem příběhem
Vtipem
A u tebe pak bude úsměv
ale taky volání o pomoc
A v rádiu
Bude jen šum
A zprávy o sledování
A zprávy o soudech a popravách
A tebe se zmocní
Hysterie
◎
Když se hraje
Není čas
Na skutečnost
Na stromy
A ptáky ve větvích
Není čas na nic
Musí se hrát
▣
Umyješ se
Povečeříš
Dojdeš si pro cigarety
Na baru si dáš jedno rychlé pivo
Dvě
Vyvenčíš psa
Není v tom nic osobního
Ale hlídce na konci ulice
Ruku nepodáš
⋃
Ano – pořád je to jen divadelní hra
To si vtlouká snad už posté do hlavy
Ale už tomu moc nevěří
Roztržená kůže pálí jako čert
A krev prosakuje obvazy
Teď už doopravdy
◉
Počítáš všechny ty ztracené roky měsíce a dny
A víš
Že to není nic platné
Že stejně jako na začátku
I na konci nic nebude
◔
Tak to je
Žiješ
⋌
Ale pak se čas vrátí
A dožene ztracené roky měsíce a dny
Čas se vrátí
A konec bude zas o něco blíž