1.1.
v mezikruží času
na průhledném pobřeží
blízko hladového útesu
zastavená střela
v tuhnoucí lávě
neviditelný žert
v poledním žáru
blednoucích hvězd
skrytý hlas
zrnité země
poběží k moři
sotva dechu
bude popadat
s nejistým úsměvem
lovec obrazů
v mezikruží času
1.2.
v tmavém domě
čtvero párů očí
na špinavém dvorku
jen kyselý prach
za bílými dveřmi
zhasnutá svíce
otevřeným oknem
studený vítr
jak v horečném snu
znovu usedají
k prostřenému večeru
tři soudci
a hlad
1.3.
v dlouhé noci
zjevuje se
plachá tvář
utkaná z kovu
tělo zvířete
mluva nebes
za velkých mrazů
zmrzlá voda
cinká hrubě
na dně duše
šedý muž
něžně hoří
ve tmě
1.4.
v okamžiku zatmění
v otevřených oknech
stojí užaslé hvězdy
mezi těžkými mraky
několik dobrých vran
tiše letí
stromy chladem se třesou
k mokré zemi
padá nezralé ovoce
daňoví úředníci
sbírají potlučené plody
okna nad nimi
jsou už zavřená
1.5.
v reji masek
za zvuku polnic
uvnitř obilného zrna
na nejistých židlích
započala se epocha
mravních autorit
na kapřích ploutvích
vedla kázání
o náhradních dílech
k blízké budoucnosti
ve které kraj
jistě ožije
rejem masek
1.6.
v doteku kůže
záblesk údivu
nehudební moci
dutého jazyka
dávných her
nerozdělených ještě vášní
jen tak volně
ležících ladem
na ploché střeše
labutího domu
kde spisují slavně
sladké dodatky
ke snové ústavě
2.1.
lne k vlnám
vlahým zrakem
v slabých otřesech
přežitého srdce
je pachatelem
skvělých loupeží
v krátkém strnutí
je obsažen
celý život
zásadní zlom
v planém nedohlednu
mezi prsty
zlatý prach
2.2.
lodě s dobrými plachtami
hrdé a vznešené
zuřivému moři
vzdorují netečně
rezavá kotva
hluboko v písku
úzká přítomnost
špinavého přístavu
se skleněným okem
podivný cestující
s dobrým nožem
úkladům světa
vzdoruje statečně
2.3.
ledovou tříští
přišla studená noc
ledovým vichrem
strach promluvil
v záblesku světla
mihnula se těla
za hřbitovní zeď
stíny zapadly
bázliví rytíři
hřejí se u ohně
dole ve sklepě
dobré víno
umrlci pijí
2.4.
loutna s přebohatou výzdobou
snivě hlavu zaklonila
do něžných očí
měsíc jí vplul
slyšet bylo
píseň z hebkých strun
vzhůru stoupala
k jasnému nebi
noční hlídač
ten sen spatřil
vidět bylo
spřežení čtvero
divých koní
jak mračný kočár vleče
2.5.
ladné vrcholky
vzdálených hor
v zemi čestných
a chrabrých lovců
se znamením kovu
na pevném štítě
se znamením deště
na starém praporu
stojí před branami
město ztrnulo
v němém úžasu
hlavu sklání
osud je blízko
2.6.
lidem s lávou v krvi
zlatem žhne tvář
před branami věčnosti
na osamělých statcích
poznali sílu noci
lidé s lávou v krvi
když všechna zvěř
k spánku uléhá
rozepnou tenká křídla
ke klidnému nebi
stoupají neslyšně
bledé stíny
lidí s lávou v krvi
3.1.
neživá hrůza
žhavé hole
a tekoucí led
krása tvarů
hladových úst
neslyšná řeč
jen dotyky žáru
a přerývaný dech
ledovců velehor
neživá hrůza
kamenných hlav
v prudkém proudu
dobrého žití
3.2.
nic už nezbylo
jen pár drobků
v kalném zraku
jen jed zůstal
za pár díků
sklonil hlavu
podobná noži
je vůle podzemí
trocha pepře
a trocha smutku
každý je unaven
skleněnou stravou
zahlceno je tělo
3.3.
na mapách bílá místa
ve studnách leklé ryby
za studenou zdí prázdným oknem
špinavý byt
silná slova
o cti a slávě
a hluboko do kapsy
na stolech prázdné mísy
v pohárech kalná voda
za studeným úsměvem prázdným okem
odvážné sázky
na stole karty
a hluboko do kapsy
3.4.
nad hřbitovní zdí
divné znamení visí
osmero odkrytých hrobů
v mlčenlivém kruhu
vprostřed se leskne
ostrý nůž
v měsíčním svitu
nad hřbitovní zdí
kletý zvon bije
v bezmračné noci
rozžhavený do běla
dotýká se bledé kůže
divné znamení vypaluje
3.5.
nitro noci
vplouvá do přístavu
v útrobách lodi
nitro noci
plane vírou
slepých střel
v útrobách lodi
vplouvá do města
nitro noci
pomalu se ztrácí
v korunách stromů
mlhavé a roztřesené
nitro noci
3.6.
nedůvěřivý pohled
klíčovou dírkou
táhne z cely
studený průvan
zahleděný do sebe
vzorný strážce
za poctivé peníze
opíjí se pivem
dobrý je život
pod kamennou klenbou
jedno na jaké straně
se sladkým bičem
vždy zadobře
4.1.
asfaltovým holubům
křídla se krátí
z továrních komínů
padá vonný dým
do dvora
stroje líně běží
zvolna přežvykují plevel
a kuckají se prachem
v klecích nad nimi
trocha peří zbyla
a dehtu
asfaltoví holubi
v trávě spí
4.2.
arsen v ranní kávě
na stříbrné lžičce
střípek skla
mezi zuby skřípe
drahý kov
cinká v ústech
tělo probuzené
ostrým zvukem
bolestně procitá
z probdělé noci
v tmavém sklepení
chatrného domu
celníkova snídaně
4.3.
armáda šerého světa
vtrhla do tichého domu
matná zjevení bledých tváří
bloudí pokoji
s pachutí kouře
na jazyku
sčítají dluhy
sčítají hříchy
v zájezdním hostinci
daleko za městem
ve studených postelích
znavené pocestné
zlý sen tíží
4.4.
alej v dešti
zmáčené stromy
sklánějí se k zemi
studený obzor
plný vody
splývá s poli
cesta je úzká ulice
mezi mokrými kmeny
život v aleji
je hra náhod
nezbývá stromům
než bojovat
do samého konce
4.5.
aspoň vteřinu
aspoň jeden pohled
plný a laskavý
zažehnutý oheň
v prázdných očích
na rozloučenou
slaná slza
v rozbředlých slovech
chvála a útěcha
znavené paže
družně tisknou
náhle odchozí
od včerejšího rána
4.6.
až do morku kostí
ostrý mráz
střepy ledu
ve vlasech
není si jistý
svým bytím
smlouva s peklem
draze zaplacená
spoustou výčitek
až do morku kostí
zahryzlo se
špatné svědomí
možná na chvíli
5.1.
mlhou prostupují hlasy
tenká slova píšťal
opatrně vystupují
z bílé tmy
dole ve vsi
ještě dospávají
včerejší slávu
jen pár muzikantů
vzbuzených chladným ránem
schází se pomalu
na starém nádraží
odjíždí vlak
jeden z posledních
5.2.
mladická nerozvážnost
na zrádných kamenech
vratkou nohou
zmámený zrak
v ostrém slunci
na mokrých kamenech
smekají se bosé nohy
ve vzduchu prach
z blízké setby
opravdový stesk
týdenního odloučení
na bolavých zádech
v mělké vodě
5.3.
malé labyrinty
z domácích nepokojů
uvnitř oka
skládá se obraz
bojovníci žízně
mluví k neklidnému davu
uvnitř oka
zaniká předešlý svět
před domem z kamene
unavený vladař
svírá odznak moci
ve zpocené dlani
pálí jak čert
5.4.
mění se znovu
v průhledný kouř
divnou slzou
svlažuje rty
plný tajemství
kráčí do ticha
zpola hbitá šelma
zpola plachý stín
pod rybí skalou
svlažuje hrdlo
sytým plamenem
perla minulosti
ve starých šatech
5.5.
mladé tělo
daleko od moře
dokonalost sama
nikomu na obtíž
vzešlo z vody
podobá se duze
neznavené stářím
nezná spánku
od úsvitu k úsvitu
bdělé až k uzoufání
hořký pocit
že dobrotivé nebe
se vzdaluje
5.6.
mizerné počasí
posledních dnů
řádně trápí
obchodního cestujícího
vláčí se s kufry
plnými neobyčejného zboží
pustým krajem
od jedné samoty k druhé
bez naděje na úspěch
vztekle kope do vrat
tíha dluhů
ohýbá hřbet
a stravuje duši
6.1
inkoustem připíjí si noc
s osamělými lovci
na barových stoličkách
vratký je život
hrou v kostky
krátí si portýr
dlouhou chvíli
s hochy z vagonů
pře se o výhry
rozlil se inkoust
po barovém pultě
zhasly hvězdy
jde se spát
6.2
iris na práh domu
neznámý ctitel umění
tiše položil
nikým neviděný
ztratil se jak stín
v úzkých uličkách
starého města
děravou střechou protéká déšť
v oprýskaném hrnku vychládá čaj
je třeba se nalíčit
vyhladit smutky z tváře
za hodinu začíná
další představení
6.3.
ironické poznámky
prodavače marností
k vzhledu zákazníka
obchod nikdy nezkazí
s jízlivým úsměvem
nabízí nesplněné sliby
ochotně je vymění
za nedokonané činy
se spoustou cetek
v promaštěném vaku
odchází spokojený zákazník
divným zrcadlem
křiví se mu tvář
6.4.
ibisů zlomená křídla
krvavé peří v prachu
na schodech hotelu
léky tišící bolest
dávno bez účinku
řeřavé uhlíky
nelítostně spalující
poslední zbytky vědomí
hotelový pokoj
tone v těžké tmě
horečným snem
přelétá neklidně
posvátný pták
6.5.
ideály ostrých břitů
nezbroušené hrany slov
hluboko v mysli
uvízlé střepy povelů
stezkou odvahy
s nožem v ruce
po paměti
před očima
tmavé siluety domů
v horkém větru
kolem šustí tráva
krok je pevný
a stopa čerstvá
6.6.
i v nejtemnějších dobách
v mrazu i žáru
nehledě na bolest
hluboko v podzemí
o hladu i žízni
přesto s jasnou myslí
bez prospěchu beze zisku
každý den každou noc
osudu navzdory
i úkladům mocných
bez obav beze strachu
za každých okolností
nehledě na útrapy
vždy a všude
bez okolků bez váhání
platba v hotovosti