Díl prvý: AUTOGENA
Řeč
Křič
Mlč
Stejný samomluv
Vzpomínka
Vzpomíná na ty dny
Kdy slunce hřálo
Voněl krásně vzduch
Hebká byla hladina řeky
Vzpomíná na ty dny
Kdy svět byl krásnější
Krásnější než jindy
Daleko jsou ty dny
Nyní už jen realita nám zůstala
Zvyky
Šedivé kotce z betonu
Blátivé kaluže kolem
Špinavé zaprášené ulice
Otlučené fasády domů
Je to jen otázka zvyku
Vzduch co vzduchem není
Řeky plné jedu
Zem zničená navždy
Hory popela a odpadků
Je to jen otázka zvyku
Neexistuje dobro a zlo
Síla to je právo
Slabý a osamělý
Nesmí hledat slunce
Je to jen otázka zvyku
My
Skvělí jsme, daří se nám
Žijeme si dobře, nic nám nechybí
Máme střechu nad hlavou
Rozumíme si s lidmi
Oni rozumějí nám
Cítíme to
Ano, zdá se, že je to tak
Dvacet tři hodin, padesát devět minut
Den co den, rok co rok
Minuta osamění
Nomann
Byl mladý, byl šťastný asi
Proč by ne, proč
Školu udělal
Našel si práci
Zdálo se, že
Ví kam jde a proč
Daří se mu
A je to celkem všechno fajn
Nebylo, aspoň si to myslel
Sám vlastně neví proč
No – už je to dávno
Už to všechno skončilo
Jak banální
Radosti
Slyšíte, slyšíte je
Musíte je přeci slyšet
Není možné je neslyšet
V uších snad vosk nemáte
Nebo snad ano
Odpovězte, odpovězte
Vy snad ani mě neslyšíte
Neslyšíte, nevidíte
Ne tak to určitě není
Vždyť ve větru vlají mé radosti
Nikdy tomu nebude jinak
Nesmí, nesmí
Agrese
Modré nebe, bílá oblaka
Zelené lesy, žluté květiny
Šťastní lidé, veselí lidé
Šťastný jsem, veselý jsem
Je to můj malý svět
Nemám rád ten velký svět
Šedé stromy, špinavé růže
Mrtvé nebe, jedovaté mraky
Smutní lidé, zlí lidé
Smutný jsem, zlý jsem
Jednou se schoulím do sebe
Už nebude ten velký svět
Nikdo mi nevezme moji radost
Budu jinde, odejdu tam
Nikdo mi nezabrání, nikdo
Monolog I
Tenhleten svět hned tak jiný nebude
Lidé se nezmění ze dne na den
Vlastně jsou svým způsobem šťastni
Na nepříjemnosti a nebezpečí raději
Zapomínají
Nemá cenu se s tím trápit
Možná to nikoho ani nezajímá
Každý má svých problémů dost
Tak nač se má o tom má psát, jednodušší je
Zapomenout
Zapomenout
Monolog II
Tohleto všechno vidím a slyším
Každý den je tím nabitý
Každý si to dobře uvědomuje
Já jen doufám, že někdo nechce
Zapomenout
Ano, téměř každý je rád
Každý je rád, že má aspoň něco
Tak proč se toho vzdát
Já však vím, že jsou tací co
Nezapomínají
Nezapomínají
Denní realita
Leština, Doubravice, Bílý Kůň
Luže, Radim, Dobrkov
Podlažice, Chrast, Zaječice
Orel, Vlčnov, Chrudim
Medlešice, Mikulovice, Dražkovice
Hřbitov, rez, Ježíš na kříži
Agitace, zeď, voda
Není zastavení, Dvořák, kravín
Křižovatka, nevím, nádraží
Projíždí, nezastavuje, jede dál
Pardubice
41 km
Pach pivovaru
Pach Parama
Pach spálené nafty
Pach hořícího benzínu
Pach pražírny
Pach ulice
Pach
Stroj
Start
Rozbíhá se
Uplynulo deset vteřin
Jeden tisíc sto šestnáct otáček za minutu
Nekonečný pás dal se do pohybu
Uplynulo dvacet vteřin
Jeden tisíc šest set sedmdesát tři otáček
Roztočily se vrtáky
Teplota stoupá
Uplynulo třicet vteřin
Dva tisíce čtyři sta čtyři krát
Vrtačky jedou na plný výkon
Teplota dosáhla kritického bodu
První úder mechanického kladiva
Uplynulo čtyřicet vteřin
Tři tisíce tři sta šedesát tři za minutu
Mechanické kladivo též na plném výkonu
Teplota se ustálila
Roztáčí se drtící válec
Očekává se materiál
Padesát vteřin
Čtyři tisíce šest set dvacet dva
Zrnko písku
Konec
Mechanika
Krok ozubeného kola
Páka klesá dolů
Úder vlevo
První fáze skončena
Krok ozubeného kola
Páka v dolní poloze
Úder vpravo
Druhá fáze skončena
Krok ozubeného kola
Páka stoupá vzhůru
Úder vpravo
Třetí fáze skončena
Krok ozubeného kola
Páka v horní poloze
Úder vlevo
Čtvrtá fáze skončena
Krok ozubeného kola
Záznam průběhu jednoho letního odpoledne
Šestnáct nula nula
Jasno
Teplota dvacet devět stupňů
Vítr jihozápadních směrů
Rychlost čtyři metry za sekundu
Sedmnáct nula nula
Téměř jasno, zatahuje se západní obzor
Teplota dvacet sedm stupňů
Vítr západní
Rychlost sedm metrů za sekundu
Osmnáct nula nula
Téměř zataženo
Teplota dvacet pět stupňů
Vítr severozápadních směrů
Rychlost šestnáct metrů za sekundu
Devatenáct nula nula
Bouřka
Teplota dvacet čtyři stupňů
Vítr západní
Rychlost dvacet čtyři metrů za sekundu
Dvacet nula nula
Polojasno, po dešti
Teplota šestnáct stupňů
Vítr jihozápadních směrů
Rychlost čtyři metry za sekundu
Motorina
Doba prvá – sání
Doba druhá – komprese
Doba třetí – expanse
Doba čtvrtá – výfuk
Dokonalost sama
Dodatek
Technika je dokonalá
Technika je přesná
Technika je skvělá
Technika je budoucí
Technika je fascinující
Technika je oslňující
Technika je absurdní
Díl druhý: J.I.L.M.
2. listopad 1989, čtvrtek
Plná shoda názorů
Návštěva jaderné elektrárny
Deset obětí pumového atentátu
Olej v kolejišti
Mladistvý odsouzen pro vraždu
Poválečné generace a její kontinuity
Jasná koncepce – dobré výsledky
Jak dál na integračních akcích
Hlasy oponentů
Tři novely Bohumila Hrabala
Netradiční divadelní forma
Dlouhodobý problém
Spekulanti coby turisté
Nové myšlení a lokální konflikty
Společná odpovědnost
Málo soudu, hodně politiky
První známky svítání
Poněkud trapná záležitost
Pohárové loučení
Házenkáři na turnaje
Pod koše do USA
Na strunách raket
Pohárové výsledky
ISSN 6032-6589
7. červenec 1993, středa
Zahájen summit G7
V nejlepším případě druhá vlna v listopadu
Mzdová regulace dobře připravena
Evropská integrace včera a dnes
Útok opozice
Proti královně
Čestný odchod
Timur a jeho parta
Hrdinové divokého Západu
Smrt na řece
Ochranářství ohrožuje svobodný obchod
Falešní hráči
Kupředu, levá!
A pravdy každému přáli …
Kvalita, která vyvolává pokušení
MTV Top
Folkové ceny
Výtvarné umění 1930-60
AVU vystavuje
Pondělní bouře
Dopravní změny
Letištní taxa
Los basketbalového ME 1995
ISSN 12100854
Úlety
Jak postavit sebe a tvořme je
Je se padat pokorně sněhuláky to
Krásné na snížek se rozpoutejme skvostně
Vybočit bílou slov vrství vichřici pro
Mimo pláň zasypávají na udělejme letní
Náš nechat nás velikou to podvečer
Svět na tiše hromadu protože
Yburan
Utxet otohot šrev ýdžak
Ynarts éhurd z medelhop náspaz edub
Íneřzedop ej medovůd
Itsonlámron ybosůpz éndalkířp étsij an
Hcávárzp hcýnžěb v ůtxet hcýnžěb
Ůrotua hcínčon i hcínned
Íneřzedop anhcešv ontun ydet ej
Tidalhaz hcin op ypots ěnzarůd a titárvyv
Aněnjatu avárzp otat alyb ežotorp
Ěbodop otét v nej tinjeřevu ij onelovod ej
Txet íjej íříšzor a íjurfišed ij ířtek, mět
Íjelok hcýnžěb od ítunusdo tsert ízorh
Ulámron
Náhodada
A poté opět
Promluvila složena znovu
Rozdělena aby bude
Věta tato
Znovu věta bude
Složena aby promluvila
Rozdělena poté a
Opět tato
Bude tato rozdělena
Poté opět znovu
A složena věta
Aby promluvila
Opět složena věta
Aby poté tato
Bude a znovu
Promluvila rozložena
Som eword
Wha tar eyo udoin gwit ha pencil lan dpape?
Ri a mwritin ga lette rt om ybrothe.
Rbu tyo udon tkno who wt owrit.
Ei kno. Wan dm ybrothe rdoesn tkno wt orea
Deither.
Mimo
Slyšetdvanáct hvězdnahouslehrát
Vidětměsícpl outvlahviprachu
Cítitjarnív úniduhovýchplanet
Dotýkatsehra nicvesmírunekonečného
Přálbysiplano ucívodníproud
Létatnadvlastní mibřehyvěčnosti
Plachtitspolečn ěnakřídlechsnů
Býtmimonášsvět mimonášvesmír
Nebátsejítvst řícneznámému
Níníužtoneníj enpřánístalosetak
Neboťsipřekročil právěteďhranici
Ilera
Asvenon barongij ni méva
Hévané sivuna lediti uari
Parangah ystim xara kaméda
Jankwen géls vanevon rimani
Frabes caza olaréno zanqalén
Wanedi hoareneu galah malavaj
Engolivé vorweka slomen avae
Tubarital pelomiva xan fols
Daréhawa ngolaba crides bi
Kamkari zuleo tiliba qels
Joémaj dengelin éson imi
984
…………..Kdo……v této čarok
…………..rásné…hodině pod
…………..nebe….m ši
…………..rým……stál
…………..mohl….spatřit sedm
…………..holu…..bic nesoucíc
…………..h na…..kříd………lech
…………..svýc…..h bě……..lost
…………..ných….sedm snících
…………..stří…….brných růží
Kdo v této č……arok……..rásn
é hodině pod…..nebe……m ši
…………..rým……stál.. …..mohl
…………..nálé….. zt v……. dlan
i své malý st……říbrný…..pení
z s obrazem……holubice nad
měst…………………………..em l
etíc………………………………í se
sny mými na………………..kříd
lech bělostn…………………ých
Magické spirály
………Život tvůj stejně plyne jak
v řece voda, stejně jak ten dým
Jes………………………………………
tli………..že se kolem sebe rozh
léd………neš, poznáš, že ….květi
ny……….hov……………………….oří
a b………í lá……………………….obl
aka……..v j……………..iné…….m č
ase……..ply……………nou…….kdy
ž M……..ěsíc má nový pl…….ášť
pos……..etý ne hvězdami……ale
lus……………………………………sky
hra……………………………………chu
Důvodem této tiché změny je….
léto s magickými spirálami……..
Jen listí
a
zlatí pt
áci ve vět
vích měděnýc
h stromů s koř
eny v posvátných
vodách matky ř
ek znají tu
starou báj
i o čtyř
ech sestrá
ch – hvězdác
h, které na ru
kou svých nosily
skvostné stříbrné
hady, ti se za divý
ch nocích po střechác
h princova paláce svišt
ivě a nečekaně plazil
i až k samému o
kraji a ještě dál
protože
netrpěli zá
vratí, tak jak
jiní, jen o
ni ochutnali z
pramene v h
orách tuto
síl
u
Návraty
Pomerančový král snímá z hlavy korunu
Sumci mu přišli k narozeninám blahopřát
Granátová jablka ve zlatých uniformách
Vpouštěla je dovnitř s prosbou o hrst prachu
Všechno je už namalováno na dlouhé zdi
Až to jednou uvidí pocestný
Pomyslí si, že jsou na Zemi ještě místa
Kde může v kamenném stínu si odpočinout
Rána bývají tak horká, neboť Slunce nevyjde
Stará ještěrka vypráví starou pověst
Není jí rozumět ani jedno slovo
Ale každý cítí ve vzduchu med a sůl
Točí se, točí se s pocestným svět
Nepoznal ještě chuť eukalyptu
Není třeba, bílý had pije vodu
V té chvíli se na podzimním nebi
Mihl stín zajíce běžícího po poli
Obilí zůstane nezaseto, lán nezorán
Pocestný proto láme chléb
A drobí ho mravencům, kteří přišli od moře
Mají zelená tykadla pro noční pochody
Ocelové krunýře kupuje cvrček
Bude jich mít doma celý tucet
Daruje je pocestnému, který se nechce vrátit
Vlastně je to už nyní zcela zbytečné
Ad
Počasí 2. listopadu 1989:
Oblačno až zataženo, občas déšť
Noční teploty 10 až 7 °C
Denní teploty 13 až 16 °C
Jihozápadní vítr 3 až 6 m/s
Teplota v 1000 m okolo 9°C
Počasí 7. července 1993:
Oblačno až zataženo, občas přeháňky
Noční teploty 11 až 7 °C
Denní teploty 14 až 17 °C
Severozápadní vítr 4 až 7 m/s
Teplota v 1000 m okolo 8°C
Díl třetì: JEZERO MARNA
Malinko jinde
Malinko tady
Malinko tam
Všude jseš
Nikde nejseš
Všechno máš
Nic nemáš
Směješ se
Pláčeš
Prší
Hezky je
Něčeho málo
Něčeho moc
Ani tak
Ani onak
Není to půvabné?
Podvečer
Slunce rudé nad obzorem nízko
Tichý v korunách vítr se prochází
Slyšet v dálce cvrčky a bubny je
Vůně stoupá vzhůru těžká a líná
Obzor východní v temnou uléhá modř
Spát se nikomu nechce jít
Kéž by byl jenom
Podvečer
Slunce západy
Medové paprsky pod kůži
Slavíci ve vlasech
Co jiného si mám přát
Co jiného mám chtít
Vláha ve vzduchu sladká
V korunách stromů šero
Co jiného mám vidět
Co jiného mám slyšet
Indiáni a strýčci
Slunce zapadá
Černý cukr
Své dlaně nevidím
Své oči nevidím
Své myšlenky nevidím
Své starosti nevidím
Sladké
V uších mi zní
V trávě cvrčci zní
V korunách stromů zní
V mých snech zní
Sladké
Vánek vlahý cítím
Svobodu tichou cítím
Radost neobvyklou cítím
Chvíli štěstí cítím
Sladké, sladké, sladké jenom teď
Paprsek prvý
Chladný dech
Oblaka červená
Obzor jasný
A pak …
Je to asi hezké
Ale já radši spím
Qět
Čarokrásný pod okny se rozvinul
Sedmero barev snových měl
Vánku a slunce syn být mohl
Bez krůpěje vody sladké uvadl
Je třináct hodin
Klid
S trávou a s květy
Se zemí a vzduchem
Splývám
S listy a plody
S ohněm a vodou
Splývám
S větvemi a kůrou
Se Sluncem a Měsícem
Splývám
Stromů stín
Čas od času
Řeka z břehů vystoupí
Čas od času
Vítr se obrací
Čas od času
Obzor je jasný
Čas od času
Se všechno změní
Čas od času
Cítíš stromů stín
Čísla
Jeden nápad
Dva důsledky
Tři hvězdy
Čtyři dny
Pět možností
Šest stínů
Sedm snů
Osm podob
Devět sluncí
Proč někdo považuje třináctku za nešťastnou?
Velmi dlouhý název
Velmi mnoho slov
Velmi mnoho snů
Velmi mnoho zvratů
Velmi mnoho smutku
Velmi dlouhý název
Velmi mnoho činů
Velmi mnoho cílů
Velmi mnoho zlomů
Velmi mnoho zla
Velmi mnoho velmi
———————
Raději jinam
Jednou
Modř oblohy jasné
Zeleň korun stromů
Hedvábný vody zpěv
Lehký větru van
Krásné paprsky Slunce
Chladivá tvář Měsíce
A hvězdy padající
Klidná náruč vesmíru
Tichý šepot mlhovin
Třpytné závoje komet
Sen
Opis jedné věty vytesané v kámen
Nalezl jsem ho a mohl jsem číst:
Opis jednoho kamene vytesaného ve větu
Vyprávění – Díl prvý
Motýl střetl se s padající hvězdou
Velký jas a žár nastal v tu chvíli
Motýl den předtím letěl tou samou cestou
Netušil však, že zítra nepoletí sám
A kolik možností máme my?
Vyprávění – Díl druhý
Padající hvězda se střetla s motýlem
Lehký dotek a sten ozval se v ten okamžik
Hvězda den předtím neletěla touto cestou
Tušila však, že zítra nepoletí sama
A kolik nemožností máme my?
Šerosvit
Světla kapka na zem dopadla
Zbloudilá střela vesmírného svědomí
Zahalena v tichou světélkující mlhu
Slyšíš ten svit, slyšíš ten jas
Mrazem Měsíc plane
V osamění i hvězdy promlouvají
Nejsi sám, nejsi opuštěný
Celý zástup stojí při tobě
Ani na krok se nevzdálí
Mrazem Měsíc plane
Sny nesou ten šerosvit
Není se čeho bát
Vykroč, strach vzplál a shořel
Na popel ve stínu vln moře
Mrazem Měsíc plane
Mrazem Měsíc jasně plá
Oslnivě a vysoce
Úplné duše procitnutí
Měsíc, mráz, nevěř tomu
Vše je zmatené
Točí se jak listí ve větru
Zahrávají si s tvou duší
Mrazem Měsíc plane
Nech je být
Slova jen
Měsíc, hvězdy, vesmír, plamen
Slunce západy, šelest, šerosvit
Mnoho takových bych našel
Krasná jsou, ale jen slova
Na duši temný stín leží
Strach svírá silněji a silněji
Celý svět se snad jen hroutí
Jak jen to říct, když jen slova …
Cosi se láme, cosi se bortí
Všechno se hloub a hloub propadá
Snad sny, snad úlety
Brány světla, vždyť jen slova …
Šedivé listí, šedivé stromy
Anebo může být všechno krásné
Teď, kdykoliv, kdekoliv
Jen tak dál. jen tak výš
Splyne vše, proto jen slova …
To jsou
Neskutečnost
Ano, je to neskutečné
Ano, je to nesmyslné
Ano, je to negativní
Ano, je to nepotřebné
Ano, je to neklidné
Ano, je to nejisté
Ano, je to nelaskavé
Ano, je to nelichotivé
Ano, je to nenávistné
Ano, je to nekrásné
Ano, je to neobsažné
Ano, je to neosvícené
Ano, je to neskutečné
Hra
Na co si to hraješ
Slunce ještě svítí
Den nějak přežiješ
A noc kdyžtak prospíš
Tak co
Na co si to hraješ
Sníh ještě padá
Život nějak přežiješ
A dál jít netřeba
Tak co
Na co si to hraješ
Hvězdy ještě padají
I nuda je dobrá zábava
Můžeš sedět v křesla
Tak co
Na co hraješ
Na nic
Já to totiž
Neumím
(Noty neznám)
19:53:28,05
Den čtrnáctý
Úterý
Týden dvanáctý
Měsíc březen
Zima
Rok 1989
Století XX.
Tisíciletí druhé
Nevím jak dál
Vane vítr, vane
Zrnka písku bodavá
Kapky deště studené
Vločky sněhu ledové
Vane vítr, vane
Listí stromů strhané
Půda poli uzmutá
Klasy obilí nezralé
Vane vítr, vane
Klobouky chodců odváté
Cáry papíru potrhané
Prach ulice rozvířený
Vane vítr, vane
Sny spánku ukradené
Spánek lidem vzatý
Lidé lidem cizí
Vane vítr, vane
Volné rozmluvy
Tam, kde duši střetneš
Tam, kde ji nalezneš
Tam, kde je sama sebou
Tam, jen tam je tvůj zdroj
Zánik a zrod věští Noví
Voda se přelévá, voda přichází
Nový věk, cítíš jej mezi prsty
Nic jiného vlastně už není
Jen víra, slova a proudy
Tam, kde duši střetneš
Tam, kde ji ztratíš
Tam, kde je zahalena tmou
Tam, jen tam je tvůj …
(Co vlastně?)
Obzory
A ještě naděje
Ještě naděje
Naděje
Naděje a cíle
A cíle
Cíle, sny
Sny
Vida, obzory
Nebo mám psát
O něčem jiném
Lesk
Důležité je najít zdroj
Slunce, Měsíc, pouliční lampa
Cokoliv, jen ne prázdnotu
Telegrafní sloupy a pištci
Rychle, rychleji, nejrychleji
Najednou padl stín
Ocitáš se v hlubokém lese
Není úniku, ale je třeba letět
Pamatuj, ty nalézáš zdroj
Bojíš se ho však pravým jménem nazvat
Devatenáct sluncí je na tvé tváři
A dvacátý snad odraz
Sobě nepodobní
Nyní je vše jeden kvetoucí sad
Malí lučištníci pod stromy hlídají
Nikdo nepronikne za zlatou zeď
Zůstanou půvaby zahrady skryty
I nám, kteří v ní žijeme
Víš o tom, věděl jsi o tom
Ne, to je správná odpověď
Kterou hledá žíznivý a zbědovaný
Též o tom lze hovořit
Ale jsme sobě nepodobní
Snem let
Opět se v sen noříš
Opět se v sen schováváš
Dobrá, odcházím též
Mezi ohnivé jazyky
Oči už zavírám, dotýkají se
Koruny stromů ve ztišeném
Zákoutí sedmi svící
Něco mi to připomíná
Tiše buď, poddej se tomu
Vznášíš se, létáš
Nyní je na dosah ruky vše
Ne, nesmíš brát
Léto pomalu odchází
Na dlani černý květ
Stesk, duhový smutek
Ne, nedokážu to
Desátá
Desátá, desátá
Proč desátá
Co já vím
Důvodem je ona sama
Desátá
Celé se to točí
Kolem naleštěného nesmyslu
Hlavně, že je …
Marno o tom mluvit
Netřeba o tom slyšet
Vždyť cosi šumí
V podvečer v mlhách
Zase ta krásná slova
Propletence nesmyslné
Kam jinam jít
Dušesyp
Kmitavé světlo mezi prsty šeptá
Oblaka plují v náručí modře
Čiré zrnko písku
Barvami hraje ten temný kdysi třpyt
Rozechvívá se poznáním hlubokým a nekonečným
Čiré muže být zrnko písku
Hedvábí a samet stopami staletými uléhají
Den je stejně tak starý jako jeho paměť
Čiré bývá malé zrnko písku
Bělostný sníh a saze černé padají
Hory vzdálené a obzory jsou najednou blízko
Čiré bylo to nepatrné zrnko písku
Plamenné safíry s hořícím diamantem
Uprostřed Tvé mysli
Kamsi to dal
Třistatřicettři stříbrných stříkaček
A plno věcí k tomu má starý válečník
Taky klec celou ze zlata snad
Akorát kanárek schází tomu
A medvědi
Dvěstědvacetdva stříbrných kolovrátků
A něco málo ještě starších mincí
Možná i cedník po babičce bys našel
Jenom dědeček schází tomu
A medvědi samozřejmě
Jednostojedenáct stříbrných zrcátek
A možná i velociped hodně rezavý
Tak tomu chybí právě jeden řetěz
A už nic jiného
Ani medvědi
MT 928 92 – Karkulka
Objednací list č.
Ze dne 19..
Razítko objednávajícího
Adresa dodavatele
Objednáváme u Vás toto zboží
Zboží zašlete na adresu
Fakturu vystavte na
Bankovní spojení
Peněžní ústav
Pobočka
Směr. kód
Číslo účtu
Tel.
IČO
Za ceny s daní – bez daně z obratu
Kopii objednacího listu přiložte k faktuře
Podpis oprávněného pracovníka
Nepravděpodobný omyl asi, co jiného
Krokem lehkým a volným
Čmeláci a světlušky dnes létají
Borové šišky voní a hoří plamenem jasným
Na vše padá sivý popel předešlých let
Rozpadá se skála na jemný prach
Plnými hrstmi lze jej nabrat
S popelem a plamenem promísit
Čas se nezastaví a poběží dál
Já však půjdu krokem
Lehkým a volným
3cetjedna
Ažura
Bžunkat
Cytologie
Čvaňha
Džuveč
Exulant
Fyzický
Gyps
Hyzdit
Chytráctví
Izvoščik
Juvenilie
Kýžený
Lživost
Mžurka
Nyvý
Ožvýkat
Pyžama
Quisling
Ržát
Řvát
Sžít
Švunk
Týž
Užvýkat
Vžít
Worcester
Yzop
Zžíhat
Žvýkací
3lbost
Kámen v rose
Rosa v trávě spící
Tráva ve větru planoucí
Vítr v jeskyni skrytý
Jeskyně plná divých vos
Vos útočících na oblak
Oblak a dým nad cestou
Cestou opuštěného houslisty
Houslistovi bude dáno
Aby onen kámen našel
A mohl vyprávět o něm
O rose, o trávě
A jiných zákonitostech
Života
Bystřina
Modrá a zlatá v očích
Spleť divokých uliček temných
Cesta prachem i časem zavátá
Přístav s loděmi, které odplouvají
Plachtou je jim záře polární
Pustý širý oceán plný nadějí
Ne, nelze jít dál
Kmeny starých borovic obepínají vesmír
Byl nalezen ořech s poselstvím
Nic však není psáno, nic však není dáno
Lidé hledají a ztrácejí
Řád a pořádek, jak dál
Opojení krásné vlastním zapomněním
Nespočetná světla majáků a hejna racků
Severní vítr nese pavučiny
Být zde
Mandle a karamel
V temných zákoutích starých měst
Pod rezavými železničními mosty
Na prahu opuštěných továren
Nad šedivými klecemi z betonu
U tekoucích pramenů černé vody
Při svitu zkroucených lamp
Uprostřed nánosů špíny všech věků
Za cáry kdysi barevných plakátu
Je ukryto
Nic
Dnes je tomu
Jeden den, kdy jsem chtěl psát tento text
Jeden týden, kdy jsem našel znovu ten příběh
Jeden měsíc, kdy ho vyprávěl slepý námořník
Jeden rok, kdy ho ten třpytný muž uslyšel
Jedno století, kdy snad poprvé zapsán byl
Jedno tisíciletí, kdy se poprvé odehrál
Jen nekonečný čas, po který ho nosíš
Uvnitř
Deváté výročí
Ona událost spojila tři různé osoby
Sedm podob mohlo mít jejich setkání
Dvanáct přání měl každý onen večer
Starý knihovník, prodavač lodí a ty
Dnes se radujete a oslavujete noc
Zítra už nebude vůbec nic veselého
Bránou temného jasu projde každý
Uvítá jej někdo mezi šedesáti květy?
Ne
Zpráva
Rozvířený smutný svět uléhá do zvadlých
Kopretin a nemá proč by měl snít je ale
Mnoho způsobů jak potkat lovce ledních
Medvědů na rozpáleném písku Sahary on
Tam vypráví malým černým broukům o své
Studené vlasti, oni rozumějí a varovně
Chřestí půjčenými křídly, nepatří jim
Mohou však být jejich, pokud je zakoupí
Zaprášený zmrzlinář, cestuje po světě se
Smečkou tygrů s opálovýma očima, nabízí
A volá: Kupte, kupte, času je málo, ví,
Že nikdo nepřijde, a proto volá s vědomím
Absolutní svobody, pak si lehne na horké
Cihly a bude snít o tom, co každý může
Uvidět v jeho rodném městě, pokud tam
Přijede sám a bez zavazadel, krásné je to
Gednjm dechem
Wýkřiky spjcjch ptáku se nesau
Nocj wychladlou až k zármutku
Brány měst zůstaly zawřeny
Zlaté mince, střjbrné mince
Nebesa sestaupila na zem
Či zem se wzhůru wznesla
Nowý den začjná
Poděšenj chodci zwedagj swé klobauky
Wichřice si gen na chwjli wydechla
Ona přigde, přigde se swým wogskem
Gehlic a měsjčnjch úplňků
Gednau možná potkáš zpustlého muzikanta
Bude mjt oči barwy železa a ruce od smůly
Widjš ge, widjš
Sedj w takowé wýši a hlawa se gim
Nezatočj, nespadnau, nepoletj
W lewé kapse je skřiwan schowán
Mezi zeljm a úly byl dnes na trhu
Diwné ge to ráno bez wůně pjsku
Obraz gsem přinesl
Barew a štětce stopy
Ledem a pískem
Šlépěj za šlépějí, den za dnem
Zlomená osa celého vesmíru
Vidíš, vidíš ještě něco jiného?
Ano, opodál džbán a květina leží
Zdá se, že přichází nějaký muž
Ne, jen přelud, nese však na rukou dítě
Neslyším vůbec nic, jen šelest listí
V této chvíli je třeba přejít na druhý břeh
Voda je horká, ale neublíží
Dál, jen dál, před námi není překážky
Vzhůru do temně rudých hor
Vyprávění najde svůj cíl
W
Místo, kde se propletla spousta slov
Bývá nesouvislým textem nazývána
Vyskytují se zde ještěrky a slepí hadi
Ano, nyní přijíždí sám kníže s kněžnou
Není to však pohádka, ale slavnost
Kvetou stromy a padají zelená jablka
Odkousni, zakousni, zavolej přátelům
Neutíkej, je tu ještě spousta svistu
Všechno má svůj řád a nesnese souhlasu
Skřítci, netopýři a okno zářící ulétá
Bude asi pršet, nakupte si modré nebe
Nikoho to však nebude zajímat, nač taky
Chceš-li odpověď znát a ptáš se proč
Protože W
Žár
Tisíce šílených střelců
V mou hlavu
Tisíce žhavých střel
V mou hlavu
Vstřelují
Tisíce posedlých bubeníků
Do mého těla
Tisíce žhavých paprsků
Do mého těla
Buší
Slunce žár. slunce, žár, slunce žár
Předposlední list z neznámého dopisu
A najednou celá náves byla zasypána
Ořechovými listy a kolem poskakovaly
Veverky celé černé a hlava se točila
Nevím, jak dlouho jsem tam stál, pak
Jsem odešel a nezanechal žádný vzkaz
Soused právě natíral temně zelenou
Barvou vrata a řekl mi, že slyšel
V noci hřmění a viděl vzduchem létat
Kostelní věže a zvony, nerozumím tomu
Ačkoliv právě dnes ráno jsem koupil
Nit a křídu, chtěl jsem označit stín
Větrného kohouta, ale nezbyl čas, šel
Jsem totiž do lesa a brodil se sněhem
Zůstal tam jistě od příští zimy, byl
Zářivý a tehdy jsem spatřil první zvon
Ozval se výstřel, spadl strom a přišel
Pes se zlatým obojkem, jistě jsem o
Něm nic nevyprávěl, právě letí střecha
Xavera
Kamenná tvář pod nánosem staletí
Ledová voda prýštící z pramene
Nebeská modř vysoko v horách
Sníh na zasněženém poli
Lovený zajíc běžící temným lesem
Banány rostoucí na modřínu
Tichý hlas houslí pod vodopádem
Tušený stín devátého letícího orla
Spící puška vysoko nad skalou
Ledovec v moři čokolády plující
Déšť hodinových ručiček v Himalájích
Ticho po kilech vážené
Uplynulé léto, přicházejícící jaro
To je má Xavera
Díl čtvrtý: EXIT 73
N.N.
Duše nejsou slova